Básník Štěpánek

26. listopadu 2016 v 23:48 | Monty |  Moje témata

Dnes jsem si udělal filmový večer. Ne, že bych si ho nedělal i v jiný dny, ale dnes to bylo takové příjemné, nostalgické. A proč to? Dostal se mi do zorného pole český film. Jenže ne tak ledajaký, protože skoro se mnou cestoval už od mládí. Neříkám, že je mi tolik, co protagonistům daného filmu, ale za takových 20let mě to potká taky. A o čem je řeč? O nových Básnících s názvem Jak básnici čekají na zázrak.


Abych některým ve zkratce připomněl ostatním, jak začátky Štěpánka a Kendyho začali.
V prvním příběhu, Jak svět přichází o básniky, se setkáváme s oběma, když studují na gymnáziu a tak trošku ještě neví, co by. Teda Kendy už to ví. Štěpánek se poprvé zamiluje, Borůvka se jmenuje, bohužel mu ji veme Emil Nádeníček.
Ve druhém příběhu, Jak básnici přícházejí o iluze, jsou oba v Praze na vysokých školách. Štěpánek se zamiluje do Jeskyňky a právě z tohoto příběhu se mi líbí i básnička, kterou jsem neměl problém si vnitřně osvojit:
"Jsi modrá, jako hladina,
jsi řeka, která usíná,
jsi jako nebe za úsvitu
a věříš ve lži bez soucitu."
Bohužel i zde Štěpánek prohrál a tentokráte s panem doktorem.
Ve třetím, Jak básníkům chutná život, se chlapec po problémech ve městě, dostává na venkov, jako doktor. Myslí si, že umřel svět, dokud nepotká Píšťalku ze zámku. I tentokrát to projede.
Ve čtvrtém pokračování s názvem Konec básníků v Čechách bude získávat srdce lékárnice. zde to vypadá, že mu to vyšlo, avšak cítí se šťastný?
V pátém díle, Jak básníci neztrácejí nadějí, konečně nachází tu, kterou hledal. Zrzečku, se kterou má dokonce i potomka.


To by bylo ve zkratce, jak Štěpánek proplouval životem. Proto jsem se s velkým očekáváním usadil k obrazovce a pustil si už šesté pokračování. Zjistil jsem, že než stačil požádak Zrzečku o ruku, zemřela. Lopotácí se synem, který je taktéž básnické střevo, životem a jídlem plný vajíček. Kendy také zestárnul a pan profesor z gymnázia, který tvrdil, že na čtyřku umějí nejlepší z vás, je v domově pro nemohoucí. Je to krásně, něžně melancholické a všechno zapadá. Vendulka utěšitelka je ředitelkou nemocnice, Nádeníček starostou a za sousedku má krásnou éterickou ženu. Paní Rybářovou s dcerkou. Jejich děti se znají a není snad problém, aby se seznámili i jejich rodiče, byď se malý Štěpánek snaží dohodit i bývalku lekárnici, či paní učitelku ze školy. Naštěsti to dopadne hezky a pro mě jedno z krásných zakončení příběhu. Nerad bych Štěpánka viděl znovu smutného. Už si to nezaslouží.

Lidi, pokud budete mít možnost a máte rádi příjemné, přímé a s jemným humorem filmy, tak zkoukněte si všechny Básníky a ukončete je tímto velmi podařeným šestým dílem. Myslím si, že nebudete litovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama