Noční děti?

7. června 2016 v 20:11 | Monty |  Téma týdne
Tak vám nevím. Děti noci? A kdo by to tak mohl být? Děti na zábavách, rozbíjející výlohy a nebo jiní recidivisti?

Myslím si, že ani jedno. Je to chápáno jako výraz pro nočního ducha žijícího v dítěti. Co dělá vlastně tento duch? Záleží hodně na okolnostech, které se vyskytnou okolo dítěte. Většinou jen vegetuje ve stavu bdělosti, aby mohl vyběhnout a zůročit to čekání tam, kde je ho třeba. Pojďme mu říkat Gin.



Malý Gin si takhle jedné krásné noci hoví ve své postýlce, když tu náhle, co se to stalo. Dítě se pohlo. On však nelení a vyskočí ze svého domu, když tu náhle se jeho hostitel zastaví. Gin mu začně něžně do ouška šeptat: "Pojď kamaráde, pojď. Půjdeme se projít a uděláme něco, na co bude každý z nás vzpomínat...". I tu vydalo se dítko na cestu dlouhou, lotroviny dokonce dělalo, Gin spokojený, prostě skvělý věčer.
Kdopak nám to tu jde? Postarší osoba, pomyslí si Gin a už šteluje dítko k další neřesti. Avšak co se to děje? Dítko se zastavuje a přemítá. "Vždyť to, co po mě chceš je nešťastné. Všichni z toho budou v neštěstí. A co mé okolí, Gine, myslíš na ně?" Gin se jen potutelně usměje a říká: "Celou dobu ti to bylo jedno a teď máš svědomí?? Není na to pozdě? Celý svůj dosavadní život si dělal rodičům a všem jen vrásky na čele a teď? Prosím tě...". Dítko na to jen vzdychlo. Možná s ním bojuje, ale cítí, že je to marné. Sahá si do kapsy pro něco, co vypadá jako nějaké ostří, chce ho použít...

Večer z práce odchází pán domů. Jde jako vždy parkem. Světla mu svítí, je to pohoda. Je pátek... Slyší v dálce nějaký rachot, ale nevěnuje tomu pozornost. V dáli u lavičky vidí chlapce, či dívku, který vypadá, jako by si sám pro sebe hovořil. Když tu náhle vidí něco ostrého v jeho ruce. Co to má? Vidí, že si to zvedá k hlavě... V domění, že si chce dítko ublížit, vyběhne a sáhá se mu po ruce. Včas, říká si.

Dítko vylekané, v šoku, co se to stalo? Kde je Gin? Utekl? Najdenou se mu vrací mysl a uvědomuje si, co chtěl udělat. Komu to chtěl udělat. Vidí pána, jak mu drží ruku a hlasitě dýchá. Usmívá se. Proč se usmívá? Vždyť chtěl pánovi ublížit. "Ty jeden... Já bych ti dal. Co blázníš, vždyť život je krásný. Koukni se nahoru, na hvězdy. Hvězdy života každého z nás a tys chtěl jednu tu hvězdu zhasnout? Usměj se a jdi už domů..." Dítko pochopilo. Nejsou na světě zlí lidé, jen jsou někdy zmateni v tom, co tu na světě mají dělat

Noc je báječná pro myšlení a přemýšlení nad věcmi, proč Děti noci se někdy chovají tak, jak chtějí. Je to jejich vůle, jejich slabost, zlost. Ale jednou zjistí, že i v noci se člověk může dívat jen na hvězdy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama